Organizace akce

Celou akci má na starost vždy minimálně jeden koordinátor, který zodpovídá za zajištění nejdůležitějších věcí, vyjednává akci s jejími organizátory, zajišuje nábor a proškolení dobrovolníků apod.

Celý tým pracovníků a dobrovolníků psycare je rozdělen do týmů, tak aby byla zajištěna 24hodinová služba psycare po celou dobu festivalu či akce.

Každý tým má svého vedoucího, který zodpovídá, že všichni členové jeho týmu se dostaví na svoji směnu, pokud ne, tak to adekvátně řeší. Také je to obvykle on, kdo komunikuje v průběhu své směny se zdravotníky atp., tzn. disponuje vysílačkou.

Počet členů v jednom týmu je dán velikostí akce. V případě akce o účasti 1000 lidí, stačí když na jedné směně budou dva až tři pracovníci (včetně vedoucího týmu). Maximálně je vhodné mít v týmu šest lidí.

Týmy jsou sestaveny tak, aby v nich byla vždy alespoň jedna žena a jeden muž. Nováčci jsou dohromady se zkušenými. V případě velkých mezinárodních akcí jsou pak lokální dobrovolníci promícháni s cizími. To odráží i dané jazykové dovednosti dobrovolníků.

Vedoucí týmu musí být organizačně zdatný.

Směny jsou šestihodinové, po nichž následuje 24 hodinová pauza, tak aby všichni pracovníci a dobrovolníci psycare měli čas na odpočinek i na to si užít festival. Začíná-li tedy tým 1 v pondělí v 8 hodin ráno, končí ve 14 hod. Druhý den pak pracuje 14-20 hod, třetí den 20-02 hod, čtvrtý den 02-08 hodin.

V případě jednonoční párty se lze domluvit i na delší než šestihodinové směně, maximálně však osm hodin. Jde opravdu o psychicky náročnou práci a delší časovou dotaci nedoporučujeme.

Podmínkou účasti dobrovolníka na směně je jeho aktuální střízlivost.

Střídání směn

Příchod další směny je vždy dvacet minut s předstihem, tak aby si pracovníci stihli předat důležité informace o klientech, často si i předat samotné klienty, kteří zůstávají, zatímco naše směna končí.

Poradenství o drogách a psychologické poradenství – Mnoho klientů přijde do psycare si jen tak popovídat, vzít něco z Harm Reduction materiálu, který nabízíme (vodu, letáček, špunty do uší, kondomy, dextrózu). Někteří tito klienti se třeba ani nechtějí povídat a je vhodné to respektovat, např. tím, že stolek s letáčky a HR materiálem dáme před samotný psycare.

Práce s lidmi procházejícími náročnou zkušeností pod vlivem psychoaktivních látek

– Jde o stěžejní úkol psycareu. Smyslem je nabídnout lidem prostor, ve kterém se cítí bezpečně a může tak být dán prostor pro dokončení jejich psychedelického procesu. V jiných případech, kdy nedošlo k požití psychedelických látek, jde obdobně o to, nabídnout prostor, kde si lidé mohou odpočinout, zvládnout nepříjemný stav po požití psychoaktivní látky. Rovněž mají možnost mluvit s pracovníky a dobrovolníky psycareu, kteří jsou v dané oblasti plně kompetentní. Podrobnosti naleznete v našem

manuálu psycare

S čím se tedy můžeme u klientů setkat konkrétně:

  • úzkost, strach, panika až paranoia (často u LSD, ale i MDMA, paranoia zvláště u stimulačích drog);
  • jsou přehlceni svým prožitkem, nezvládají to integrovat (zvláště u psychedelik). Důsledkem je pak zmatenost, dezintegrace.
  • verbálně nepřístupní (nepamatují si svoje jméno, nejsou schopni říct, co a kolik si dali)
  • velká zmatenost, kognitivní dezintegrace (zvláště u psychedelik) – souvisí s přehlceností prožitkem
  • hypersenzitivní, zranitelní
  • emoční labilita (hodně u psychedelik)
  • vnitřní neklid, agitovanost, agrese – často po stimulačních látkách (speed, kokain, pervitin), ale i alkohol, LSD
  • slovní salát – blábolí. Slova nedávají příliš smysl, souvisí s dezintegrací mysli.
  • nepředvídatelné chování
  • ztráta sebekontroly
  • dezorientace
  • stupor, katatonie (lidově jakási „stuhlost“)
  • do vědomí se může vynořovat traumatický materiál (zvláště u MDMA, LSD a jiných psychedelik).